|
|
|
|
...do adventní doby
spadalo několik památek světců, ke kterým se pojilo velké množství lidových
zvyků a pověr. Tyto obyčeje vycházely z křesťanské víry. Ne všechny zvyky se
udržovaly všude a každý z nich měl množství krajových variant. |
Prvním adventním svátkem je den sv. Ondřeje
Tento den jednoho z dvanácti apoštolů býval dnem věštění, který se dnes spíše spojuje se Štědrým dnem. Například na Slezsku lily v tento den dívky olovo.Roztavily je na lžíci nad svíčkou a přes klíč, jehož zuby vytvářely kříž, rychle vylily do studené vody. Z tvaru, ve kterém olovo ztuhlo, se usuzovalo na to, jaký bude jejich příští manžel. Ve tvaru olova však dívky hledaly i symboly řemesel a usuzovaly na povolání budoucího ženicha. Jinde dívky hledaly podobu budoucího ženicha ve vysekané díře v ledu, kde jim stíny měly prozradit jeho zjev. Jinde děvčata klepávala na dveře kurníku, a pokud se jako první ozval kohout, děvče se mělo v příštím roce vdát. Pokud slepice, dívka měla ještě rok počkat.
Druhý svátek adventní je na sv. Barboru
Svatá Barbora byla mučednice z dob starověkého pronásledování křesťanů. Barbora byla první z "obchůzkových postav". Lidové masky které obcházely za večera venkovské domy se však skutečné světici podobaly jen jménem. Byly to ženské masky v bílém šatě s rozpuštěnými vlasy, bíle nalíčené, se zelenými věnečky na hlavě, s metličkou k vyplácení dětí. Na sv. Barboru se dodnes řežou třešňové větvičky, které se dají do vázy a rozkvétají kolem štědrého dne.
Nejoblíbenějším adventním svátkem byl a stále zůstává sv. Mikuláš
Mikuláš je dnes vlastně jedinou z obchůzkových postav, která nezanikla a slaví se večer 5. prosince. Dnes je svátkem především dětským, neboť Mikuláš nosí děte nadílku a také připomíná brzký příchod tolik očekávaného Ježíška.
Posledním svátkem je den sv. Lucie
V minulosti byl tento den velmi důležitým svátke. Svatá Lucie chránila proti čárům a čarodějnicím. Někde Lucie vystupovala jako tajemná mlčenlivá bytost, bíle zahalená maskovaná ve tváři a tím ztělesňovala strach a hrůzu. Někde měla ještě dlouhý nos či nůž, kterým strašila děti a hrozila, že jim rozpárá břicho. Neklepala na okno jako sv. Barbora, ale přicházela z nenadání. Na jiných místech se Lucie vyvinula do veselejší podoby, obcházela vesnici převlečená za starou hrbatou ženu s obličejem zakrytým maskou a vařečkou škádlila mládež.